Sárí

[Johanka]

Jojo, Ovec, znám povícero takových dam, slyšela jsem je mezi religionisty označovat trefně jako čakrabáby. Aspoň teda v tom esoterickém stádiu vývoje. Člověk se snaží respektovat aspoň tu hledačskou snahu a neřehtat se moc nahlas, viď.. Ale ona ta konkrétní estetika toho kterého -ismu, bývá potvůrka tak přesným indikátorem a glosátorem úrovně  toho "duchovního" stavu..no, viděla jsem leccos, tu i onde, neboť jsem byla poměrně důkladná. Kdybych neměla ten zatrackaný smysl pro humor, vše by možná bylo snazší. Já bych neřekla, že tě před nošením sárí v divadle chrání zbabělost. Spíš bych podezřívala smysl pro přiměřenost a dobrý vkus.

[ovecka]

Tak teď nevím, jestli se mám uprdnout nebo být potěšená  Ale jo, prostě se cítím líp v černých kalhotách a černé haleně s motivem ibisů (ptáků!) Já bych ani neřekla, jestli je to jen smysl pro humor, nebo prostě selský rozum.... Někdy mi moje srážky s babčou, která je mimochodem super, i když bych ji občas vzala s chutí něčím tvrdým po hlavě, nepřipadaly zas tak legrační, ale vždycky jsme si to dokázaly vyříkat, i když někdy byla situace značně tristní. Jsme obě dominatní dámy a když babča přišla o dědu, rozhodla se, že si adoptuje mou rodinu a já budu jen takový "agrární prívažok". No a mně se to prostě nelíbilo. Ale žijeme, zachovali jsme si všichni zdravý rozum a ač to z mých komentářů občas nevypadá, máme se moc rádi. Jsem ráda, že moje děti se dívají na -ismy s nadhledem, ale nebrání se poznání, a jestli mě kruciš nepřejde to odporné klimakterické pocení, přejdu na sárí. Protože propotit sárí je problematičnější, než propotit tričko z Tesca F and F.

[vlaďka]

Děvčata, přiznejme si to, prostě se chceme strojit a žádné -ismy a duchovní hledání nám v tom nezabrání Loni jsem šla poprvé na hody. V kroji. Pravda, jenom pracovním, i tak mi to stačilo, vedro, spousta látky, ale bylo to hezké a i když jsme měly každá jiný kroj (jenom ty pracovní, u těch slavnostních se to docela drželo), vypadalo to dobře. A i ty nejhubenější za prst nic byly najednou holky krev a mlíko a my ostatní z nich nemusely mít komplexy
Jenže zatímco v sárí je člověk aspoň pro část svého okolí exoticky krásný (navíc už jenom ta odvaha se musí cenit), v kroji bude univerzálně za debila Ony ty domácí hodnoty jsou stejně jenom tak nějak příležitostné o slavnostech, ale doma žijeme tím, co je. A na běžný provoz je jeden pruh látky k zamotání jednodušší než seskládaná spodnička, svrchnička, zástěra, kordula, mašle a vůbec. Šátek versus kočárek byla úplně podobná debata. Člověk se rychle naučí to motat a pak už je to pohodlné.
Takže abych to shrnula: rády se strojíme. Jsme lemry

[Johanka]

Ovečko, přesně tak, doma se ze sárí a podobných libůstek můžeme těšit do alelujá, když nám sluší a když se líbí, ale do divadla bych taky radši v černém. I když já na tuto barvu zrovna nejsem moc typ. Totéž ke krojům, záleží na kontextu, aby člověk nebyl debil. Já mám teda lašský a severní valašský, taky spíš prostší provedení a vyrážím v nich jenom na občasné folklórní akce. Jinak na lidech vidím s potěšením osobitý styl, který souzní s danou osobností více než jen povrchně, ale taky nemusí být výmluvně obtěžkán symbolikou, která nepřehlédnutelně referuje o aktuálních hnutích ducha dotyčného ..v mém oboru (arteterapie) lidi někdy touhle úchylkou trpí. Nějak to vybabalancovat mezi nudnou uniformitou paní z kanceláře a naschválnickou výstředností přerostlých hipíků. Sama jsem spíš neformální člověk, donedávna jsem nejraději nosila velmi jednoduché dlouhé lněné jednobarevné šaty a sukně od místní oděvní výtvarnice. Trochu jsem v nich cítila inspiraci tím sarafanem - naštěstí spíše mimoděčnou. A nedávno jsem objevila šperky svého srdce, repliky a volnou tvorbu podnícenou mikulčickými nálezy. To je třeba pro mě jeden esteticky silný a nosný moment naší historie, který se dá zajímavě rozpracovat.

[ovecka]

No vidíš, já právě chystám Šperkování s prezentací velkomoravských šperků...  Napřed povídáhí o tom, jak se šperky dělaly a jak to dnes neumíme a pak propukne workshop a návštěvníci si budou moct vyzkoušet různé techniky výroby bižuterních šperků...
Já si ale nemyslím, že by v kroji musel být každý univerzálně za debila. Kroje jsou oblečky prověřené praxí a časem a ony si ty baby daly sakra práci, aby v těch oblečkách vypadaly dobře. Na rozdíl od módních variací vymýšlených dnes homosexuálními návrháři a určenými pro kvádříky, ne pro skutečné baby. Klidně bych vyrazila v šatové zástěře šerpské ženy, protože je slušivá a pohodlná. Vzpomněla jsem si na  vyumělkovaný kyjovský kroj z půjčovny, do kterého jsme nastřelili dcerunky (jeden rok, kdy na ně prcky ještě nebyly ušité pohodlné brněnské). Holčička měla odřená stehna a pas od naškrobených spodniček a při každém čúrání musely asistovat dvě asistentky, aby jí udržely sukně nad hlavou. Děsný. Víckrát nechtěla na hodech tancovat.

[marmota-b]

Tohle není sárí, ale je to k debatě: Mně nadchla tahle slečna, kterou jsem vyblejskla na jedné venkovské zastávce v Lotyšsku (z okna autobusu, "naživo" jsem si netroufla...). Působila dojmem, že jede na nějakou folkloristickou "dřevárnu" (použito z nedostatku jiného slova), ale to, jak nakombinovala folklorní prvky s moderními, se mi moc líbilo. Takhle nějak kdybychom dokázaly nosit své "kroje" my, nemusely bychom se za ně vůbec stydět!

[Makinka]

Možná se nám to líbí jen proto, že to není naše. Sama bych ji brala jako inspiraci, protože konec konců kdo z nás už konečně nechce léto? Na druhou stranu vím, že cokoliv volně vlajícího ze mě dělá vtělení slov "tankový prapor", takže já můžu jen obdivovat a závidět.

Jinak ale souhlasím, Češi se neumí prodat. Kromě zelňačky a hokejistů nejsme hrdí na své kulturní dědictví. Já tvrdím - povidlové koláče na každou sjezdovku! I v Rakousku se normálně prodávají národní kroje v umírněných střizích.

[Daniela S.]

Simte, jaky tankovy prapor. Pekne fertoch na tebe! Jenze to chce odvahu, vetsina se na tebe BUDE divat jako na debila. Uz jen jit v sukni delsi nez po kolena je o nervy, usila jsem si tri takove sirokanske, lehke, pri chuzi krasne povlavajici, a co myslis - v obchode me sleduje ochranka, protoze "takove sukne nosi jen cikanky". Toliko k italskemu fenomenu modni svobody.

[schnytlik]

Dirndl nosim i ja. Mam dva a taky mam lederhose. Nenosim je casto, ale kdyz nejsem tehotna, tak i do ohvezdickovane restaurace si je vezmu. Jo a v Bavorsku se v dirndlu chodi i do opery. Pravda, v Dusseldorfu by na mne koukali divne, ale u nas v Cernem lese uplne v klidu.

[Daniela S.]

A to se mi libi. Dirndl vkusne provedeny je skoro jako male cerne, vhodny na trziste i na veceri.

[marmota-b]

Možná se nám to líbí jen proto, že to není naše.

Já si myslím, že fór je spíš v tom, že si z toho svého dědictví neumíme vybrat. Buď všechno - kroje s deseti spodničkama -, nebo nic - džíny. Případně trapné pokusy na misskách. Ta slečna trefila praktickou zlatou střední cestu a proto mě to nadchlo. Nesoukala se do čepců či zástěr, ale vzala si z lotyšského kroje to, co se jí zrovna hodilo. Copak to u nás nejde?! A proč nám to u indických oděvů najednou jde?
A aby to nebylo furt tak negativní, jeden příklad, že nějak to jde i u nás:
http://www.burdastyle.com/projects/modrotisk-skirt

[Makinka]

Simte, jaky tankovy prapor. Pekne fertoch na tebe! Jenze to chce odvahu, vetsina se na tebe BUDE divat jako na debila. Uz jen jit v sukni delsi nez po kolena je o nervy, usila jsem si tri takove sirokanske, lehke, pri chuzi krasne povlavajici, a co myslis - v obchode me sleduje ochranka, protoze "takove sukne nosi jen cikanky". Toliko k italskemu fenomenu modni svobody.

Holka, já už měla na sobě takovejch věcí! Vůbec mi to nevadí, že na mě lidi koukají jako na debila, naopak se v hadýrkách dost vyžívám. Jednu midi sukni do pasu mám taky a už jsem slyšela, že vypadám jako: "baletka", "babka", "šedesát let pozadu" nebo třeba "bavorsky folklórně". Ale všechno v dobrém Achjo, už se těším na léto, kdy se člověk nebude muset pořád jen schovávat pod kabátem.


Marmota-b: Právě v tom "vybrat si to pravé" spatřuju nejobtížnější část takových experimentů. Někdo ten cit má, někdo ne a především se každému líbí něco jiného. Ale trochu víc odvahy na našich ulicích bych taky uvítala. Modrotisková sukně je moc pěkná, ale (už jsme u těch osobních preferencí) tahle kombinace ji podle mě zabila nebo aspoň přiškrtila. Udělala bych to jinak. Ale možná fakt jen proto, že už si představuju léto - v březnu je to vždycky nejpalčivější I tak je obojí skvělá inspirace

[marmota-b]

Ty taky čteš Módní peklo, že? Netvrdím, že ta kombinace je ideální (ten svetr a boty se mi k tomu taky tak moc nelíbí, ale svetr byl podle všeho částečně produktem roční doby, kdy tu sukni ušila) - ale líbí se mi, že vzala tradiční látku a ušila z ní sukni podle nového střihu, a že se toho nápadu nebála. Abych pravdu řekla, mě to už taky dávno napadlo, a ona mě předběhla.

[Daniela S.]

Prosimvas, osvitte me. Na mnoha mistech posledni dobou ctu o "suknich do pasu". Do ceho jineho by sukne mohla byt nez do pasu?

[Makinka]

Takzvaná sukně bokovka?