Anglické názvy českých restaurací/jídel

[vlaďka]

K tomuhle tématu mám velmi ambivalentní vztah a můžu říct asi jediné : ano, ale s citem.
Zato u cuketků se rozpoutala debata nad Home Kitchen, což je zrovna případ, u kterého jsem jednoznačně pro angličtinu. A někdo do diskuse přidal silně freudovsky laděný článek na téma zřeknutí se mateřštiny -> odmítání dospět. Jednak se nad ním vztekám, ale taky si myslím, že pro kulinářskou sféru se použít nedá, protože angličtina se v ní jen pomalu řadí vedle francouzštiny, která je a ještě minimálně nějakou dobu zůstane hlavní "kuchařštinou."
A teď mi řekněte, vztekám se nad tím Freudem zbytečně? Souhlasíte s tím, že angličtina tu nemá co dělat? Nebo jste pro globalizaci? A kde ji zastavit? Je "cake like granny used to make" na oficiálním webu výsměch, nebo obhajitelný překlad krajové speciality?

[Makinka]

Podle mě je to jen móda, která přišla a zase odejde. Aspoň co se těch restaurací týká. U jídel nevím. Některé věci jsou už docela vžité, ale třeba bych nenahrazovala české názvy anglickými. Ovšem jsou i lidé, kteří by češtinu nejradši zrušili úplně (OT pro vlaďku - dost často se scházejí na Fukových stránkách, takže možná ten freudovský příspěvek nebude zcela od věci). Já jsem pro propojení do určité míry, protože ani čeština ani angličtina nejsou dokonalé jazyky a tak se mohou navzájem doplňovat

[Daniela S.]

Ja jsem pro tam, kde je to nazev puvodni a v jinem jazyce by se neobratne opisoval (v jidelnim listku bych ale stejne vysvetleni uvitala). Takze cheesecake, muffins (libi se mi ceska mufinka), fondue... a ja zas do italske rodiny zavedla il karbenatek a la bublanina.

[Mariebobr]

Já jsem na češtinu celkem vlastenecká, ale zrovna u restaurace v centru Prahy mi to nějak nepřijde. Však je logické, že by měli hned vědět, na čem jsou, i cizinci. Čech pozná leccos i ze zevnějšku a prostředí, pro cizince to tak lehké není a v tom mu tedy aspoň maličko pomůže název. Ostatně podobnou diskuzi mezi mými známými vyvolává La Degustation - proč je to francouzsky, když jde o českou kuchyni. Ale k tomu jsou pádné a jednoznačné důvody a zdá se mi to jako moc pěkný, výstižný název. Samozřejmě nazvat takto restauraci někde na maloměstě by bylo spíš směšné. Prostě jde o název s nějakým záměrem - tedy souhlasím (myslím) s Cuketkou.

Používání cizích slov pro předměty/jídla, pro které máme slovo české, se mi nelíbí, to zavání křečovitou snahou o exotiku či o to "být in". Samozřejmě opět záleží na kontextu.

[marmota-b]

Sestra to řekla za mě. Nikdy jsem nad tímhle nepřemýšlela natolik, abych měla nějak perfektně vyhraněný a zformulovaný názor, ale myslím si v zásadě přesně tohle.

Jinou položkou jsou pak překlady jídelních lístků do cizích jazyků, které jsou někdy dost šílené... akorát mě teď zrovna nenapadá žádný příklad.

[Makinka]

Mám takovou zkušenost s jednou jídelnou (která má mimochodem taky anglický název), který spočívá v tom, že do cizích názvů halí jídla tak, aby si nikdo nedovedl představit, co bude jíst a u jiných zase pečlivě vypisují každou jednotlivou ingredienci. To je pro mě naprosto nepochopitelné. Příklad z úterka (i když není tak výrazný, jako jindy):
1. Neapolské lasagne
2. Kuřecí prsa na jehle se slaninou, cibulí a uzeninou podávaná s opečeným bramborem

Jsem nevzdělaná a recept na první jídlo neznám. Je to něco s rybou a rajčaty? Jindy měli jídlo, které se jmenovalo Africké překvapení a přísahám, že nevím, co to bylo. U druhého jídla mi přijde, že úplně stačí napsat Kuřecí špíz, ne? Občas se taky stává, že přes všechny ty přísady padá slovosled, třeba Plněné bramborové knedlíky uzeninou, podávané s bílým zelím.

[olu]

Teď budu asi už dost OT, ale v naší jídelně na gymplu bylo několikrát týdně takové malé překvapení. Např. cosi se jmenovalo "Hejtmanův měšec" nebo nějak podobně, většinou to byly jídla typu "něčí"kapsa, závitek... Občas paní vedoucí jídelny podala doplňující informace, ale párkrát jsem se ošklivě napálila (v "něčí" masové směsi byly játra, ktere nepozřu ani za zlaté prase a bohužel od nich byl zbytek dost cítit). Ve školní jídelně ale toto názvosloví nikoho nedojme, ale divím se, že si to dovolí i v normálních restauracích, zvláště jedná-li se o polední menu a personál musí notně obtěžovat neustále vysvětlovat "co to teda je"...

Myslím, že móda cizích jazyků je v některých případech dost přehnaná, konkrétně hospoda/restaurace, která se nezabývá významně zahraniční kuchyní působí s rádoby moderním ingliš nebo italija názvem komicky :-) A opět budu OT - už vůbec se mi nelíbí, když české kapely, které zpívají ČESKY, mají anglický název! :-D

[Makinka]

Ale řekla bych, že ČR na tom s těmi názvy ještě není tak zle jako jiné země směrem na západ. U nás se ta tradiční kuchyně celkem drží.

[vlaďka]

Olu, vůbec nejsi OT, projdi si ten freudovský článek. Autor to taky dokládá na hudbě.