Jak se udržím při dobré váze, přestože vařím a jím samá dobrá jídla?

[Daniela S.]

No, ten primereny pohyb jsem primerila k tomu mnozstvi stravy. Ja myslim, ze primerena hmotnost je, kdyz se clovek citi dobre, bez ohledu na tabulky.

(Nojoooo, dle tabulek jsem na hranici nadvahy, pcha! A jak mi to do kopce slape!)

[vlaďka]

Okašlat tabulky. Tabulky jsou omezující a správný anarchista na tabulky nevěří
Jinak souhlasím a k+

[Abies Alba]

TAbulky neřeším, hlavně aby bylo dobře - harmonie ducha, duše i těla.

[Makinka]

Na začátku léta jsem taky začala běhat, slibovala jsem si váhu pod šedesát kilo a velikost 36. Po dvou měsících každodeních pravidelných třičtvrtěhodinek běhu (a jeden a půl hodinek jízdy na kole, pořád ještě se musím nějak dostávat do práce) jsem odjela na aktivní dovolenou (kde jsem se neskutečně rozežrala, protože jsme denně vydávali dobrých 12 tisíc kJ) a teď jsem se vrátila a najela na stejný režim. Schválně jsem si to počítala, denně vydám asi 10 tisíc kJ, ale stejně jsem svýho cíle nedosáhla a asi nedosáhnu. S takovým programem prostě nedokážu jíst dietně, tělo prostě touží po sladkostech, pečivu a dalším přísunu energie. Zeleninou se oblafnout nedá. A teď to důležitý - nezhubla jsem (i když si všímám, že můj zadek je kulatější a kulatější), ale běh i jízda na kole mi přináší tolik radosti jako nikdy. Na začátku to tak nebylo, musela jsem opravdu vytrvat a i teď se musím pořád přemlouvat. Ale ty endorfiny, co se po pár minutách vyplaví, ty jsou prostě k nezaplacení

[Abies Alba]

S endorfiny souhlasím.

Když jsem před pěti šesti lety po dětech hubla (a poprvé od dětství jsem se dostala pod hranici 60 kg) měla jsem cíl být nádherně štíhlá. Už mi pak nevadil stravovací režim, kdy jsem jedla okolo 6000 kJ za den, ale teď už bych si takový nereálný cíl (udržet se pod 60 kg) nedala. Jsem spokojená,  nestarám se tolik, kolik toho sním, stravování se mi změnilo jaksi "samo od sebe". Nepamatuju si v tom jediný aktivní krok za poslední 2 roky, přesto netoužím po čokoládových tyčinkách, buchtách, hranolkách apod. Nemám na tom žádnou zásluhu, jen vím, že se to stalo samo za poslední rok a půl. Spousta "nezdravého" mi přestala chutnat a jím jen tolik, aby mi bylo dobře, pže mi jinak dobře není a to nemám ráda.

Klidně stojí za to udržovat si dobrou váhu, ale ne za cenu neefektivního strádání.

[Makinka]

Klidně stojí za to udržovat si dobrou váhu, ale ne za cenu neefektivního strádání.

Souhlas, pořád si říkám, že bych mohla být šíhlá, ale co bych pak z toho života měla?

[olu]

Snažím se jíst vyváženě a zdravě - hodně ovoce a zeleniny, minimum masa (třeba šunku nebo salám výjimečně až vůbec), mléčné výrobky, jakž takž ryby, celozrnné pečivo, obyčejné máslo:-). Piju litry slabého čaje a vody. Moje výhoda je, že absolutně zbožňuju všechny polívky a teď v létě hlavně rajčatové na způsob minestrone s hromadou zeleniny a minimem tuku, což zasytí a přitom není energeticky vydatné. S pohybem jsem přes prázdniny polevila, ale přes rok chodívám pěšky do školy (1 cesta 2km, ale ne každý den), posiluju ruce a cvičím jógu - spíš kvůli zádům a pružnosti, než na hubnutí, samozřejmě.

Tak a podle toho co píšu mám absolutně vyvážený životní styl - ALE: zbožňuju popcorn. Zvláště o zkouškovém se mi stává, že kromě tabulky čokolády a pytle gumídků za celý den nic nesním. Přijedu k babičce a sprásknu, co mi předloží - a že toho je. Koupím si dvoulitrovou kofolu a vypiju ju za den. Sáček tortillových chipsů nikdy nevydrží na víc jak 2 dny. To je hříchů! Sice ne každodenních, ale i tak... Ale jak říká Abies:

Souhlas, pořád si říkám, že bych mohla být šíhlá, ale co bych pak z toho života měla?

Tělo to zatím zvládá, váha se drží těsně nad 60 kg :-))

[Daniela S.]

A to je pravda, to se to udrzuje, kdyz mi "poctiva ceska strava" nechutna a ani ji neumim pripravovat a stravuju se v zavodni jidelne s nadprumerne dobrym vyberem. O polotovary nezavadim, limonady mi nechutnaji a bramburky je mi blbe kupovat v mnozstvi jako za svobodna 

A, hm, ani nevim, kolik vazim  Dokonce, hm, ani nemam vahu... Pro me jsou podstatnejsi rozmery v centimetrech, kvuli obleceni 

[Johanka]

končím dneska s touto úžasnou a inspirující četbou a jdu běhat, pápá.