Úklid (nejen) kuchyně

[vlaďka]

A teď se přiznejte - kdo si dokážete udržet dřez bez vodního kamene, neválí se vám kousky věcí na různých místech, dalo by se u vás i z podlahy jíst? Já mám poslední dobou pocit, že se všichni stydí za své ctnosti a nepořádek v bytě a potažmo v kuchyni je tak běžný, že je člověk za úchyla, když má uklizeno. Kdo se přiznáte veřejně? A kdo se mi přiznáte v soukromé zprávě? A kdo mi poradíte, jakým odkameňovačem mám vzít tu dřezovou baterii (novou, podotýkám, dva měsíce tu jsme)?

[Daniela]

  Tebe někdo pořádně napálil...K čemu se máme přiznat - k úklidu, nebo k nepořádku? Já kolísám mezi obojím. A taky zápasím s nedostatkem času a spoustou dalších věcí, nevím-nevím, jestli někdy vyhraji ...

Na naši extrémně tvrdou vodu jedině Larin extra silný. Teď mám bílý kamenný dřez a bílou baterii - prý děsně nepraktická barva, ale ten bílý povlak na tom není moc vidět Přírodě se to snažím vykompenzovat jinak

[Andule]

na vodní kámen se nám osvědčil pulirapid, ale není k sehnání všude. ale četla jsem v nějakém článku že se na určitý typ baterií nesmí používat chemikálie, protože by se tím narušil povrch a baterie by zrezla a byla na vyhození. to se nám zatím nestalo.

[Abies Alba]

Doma mám celkem hezky uklizeno. Ale je to dáno tím, že máme všichni rozdělené práce, které kdo dělá.
Dřez je zrovna můj - v podstatě ho drhnu každý druhý den, někdy i každý den. Používám tekutý písek a na vodní kámen dobře reaguje Medium od Missivy. Je v něm hodně kyseliny citronové, tak to bude tím.
Ale nemáme tu sterilně, to bych kecala. Asi se nám daří udržovat jakýsi standardní pořádek.

[Daniela S.]

Po pravde receno me nenapadlo se snazit odkamenovavat drez. Je plechovy, ma sva leta a voda je tvrda. Kolem baterie obcas (jednou za mesic?) naliju trochu WC cistice, jen na par minut, aby nerozezral "chrom", a kartackem na zuby to odrbu.
Ale abych se snazila o vysoky lesk drezu... (ja mam z toho zvuku pisku na vlhkem plechu husi kuzi)
Jinak cisto v kuchyni je, ona je tri mesice nova, to se to udrzuje.
Muz mi v pravidelnych intervalech vycita, ze v kuchyni neuklizim, ja pokyvam hlavou a jedeme dal. On se domniva, ze uklid kuchyne = umyt nadobi a podlahu. Jednou mu treba vyjevim mysterium odtucnovani skrinek a cisteni odpadu.

[Kecka]

Já myju dřez nerez takovým tekutým z dm. Jinak taky miluju Krtka (už tu někde byl zmiňován), ale ten je na odpad. Celkově, i třeba na koupelnu, mi dm vyhovuje. A k další otázce - kromě holek pokojíku, kam chodím jen zřídka a hlouho to vydejchávám, máme doma docela čisto. Ne sterilně, ale normálně. Zrovna si zítra půjdu pro ruční vysavač, pže co máme ptáky, máme v chodbě binec. Ale vadí  mi i takový to jakoby "chlubení", že někdo nevaří, nepeče... Prosté konstatování faktu, že to tak je, mi nevadí, ale chlubit se tím... Nevím.

[Johanka]

U nás je voda hodně měkká, občas baterie a spol poliju Cilit Bangem na vodní kámen. Jinak dřez čistím Cifem, který pokládám za trošku méně drastickou formu písku. Co se pořádku týká, sterilní prostředí je snad oprávněno na operačním sále, ale doma se řídím varováním bábinky Betty MacDonaldové, že přílišné drhnutí vydrhne duši z těla. Snažím se udržovat domácí prostředí jednoduché a přehledné, zahlcenost a chaos mi dost vadí. Manželovi a dětem (zatím) nikoli a tento rozdílný náhled bývá častým námětem domácích...no, diskuzí.

[olu]

Hm, to je téma... Já se jen třepu, až budu bydlet skutečně SAMA - co zabordelím, to zase odbordelizuju a budu mít jistotu, že to tak zůstane... Mé oblíbené heslo je, že mi ani tak nevadí nepořádek, jako špína. Obojí likviduju nějak postupně (pravda, o zkouškovém už jsem lezla po zdi nejen z hromady učení, ale i z chuchvalců prachu po zemi - ale to snad každý pochopí).
Přidávám se ke chvále na Pulirapid, na vodní kámen fakt jednička a že vodu máme dost tvrdou. Sporák drhnu Cilitem Bang. Na takové běžné umývání (utírání prachu, podlahy), jsem měla univerzální Ecover, výborná věc, protože narozdíl od většiny nesmrděl chemií, ale příjemně voněl po citrónu. Tuto vůni budu mít navždy spojenou se stěhováním na první privát, kdy jsem s ním vydrhla fakt všechno.
Jo a soukromá chvála na Savo proti plísni, které mi pomohlo zbavit se fleku od dusičnanu stříbrného na bílých kalhotách;-)

[Johanka]

Savo u nás frčí taky hodně, používám hlavně na WC. Špínu likviduju průběžně, válející se prachoví "kocouři a fleky od džusu na dlaždicích - snažím se co druhý den. Ale ta odlehlá zákoutí, na ty se lehce zapomene, zvláště, pokud jsou čím dál tím víc zaplněna vršícími se věcmi ( sociologové tomu prý říkají hnízda...stačí někam položit košík a do týdne hnízdečko přetéká )
Ovšem, pokrájet kousek masa a okamžitě dezinfikovat použité nástroje a kuchyňskou linku, to třeba nedělám. Bývám hodně překvapená, když od kamarádek slýchám, že ony tak činí. Zatím jsem ale barvu nepřiznala, dobrá pověst je jenom jedna

[Andule]

vodu máme taky extra tvrdou a jedině pulirapid zabírá. jednou jsem umyla vanu cifem a mohla jsem to umýt znova. a savo proti plísním mám taky ráda, pomáhá mi zničit plíseň, co nám tu zbyla po tchýni. včera jsem umyla schody, do vody si dala trochu jaru a dneska jsem to musela přemýt čistou vodou, protože z dlaždičkové podesty a dřevěných schodů se stalo kluziště.
no a s pořádkem a nepořádkem je to u nás půl na půl. líbí se mi Abiesin systém, kdy má každý svoji práci a souhlasím s Keckou, že "chlubení se" nepořádkem je divné.

[Johanka]

Pátrala jsem v paměti po případech chlubení se nepořádkem ( aktuálně zažívám spíš opak) a narazila jsem před lety na něco podobného, jen nevím, zda je to jev, který měla na mysli Vlaďka. Jednalo se o známé a kamarádky z hlavního města jeho bližšího okolí, véce méně z intelektuálního prostředí, které vyjádřily názor, že nejsou "cvičený vopice, aby leštily kliky". Jejich příbytky podle toho vypadaly, ale všichni vůkol byli zjevně srozuměni, dokonce tenhle styl asi považovali za nadřazený.
Dneska v podobném duchu ženy intenzivně angažované v zaměstnání a s odrostlejšími dětmi  okolo mne říkají často něco jako "na blbosti nemám čas". Ale aspoń netrvdí, že je to tak lepší - možná je to tím selským duchem Moravy. Taky nejsem potěšena, když na ty názory narazím, pže z toho jasně plyne, že se zabývám blbostma a vážné věci jdou, alespoň v této životní fázi, mimo mne. Vzhledem k tomu, že se jedná o věkové vrstevnice přitom téměř halucinuji hvízdání vlaku, který mi beznadějně odjíždí, zatímco peču koláčky a vytírám dlážky.

[vlaďka]

Ano, ve skutečnosti mi vadí to "chlubení" něčím, co by před padesáti lety bylo univerzálně považováno za nectnost. Něco jako "přítel dá o půlnoci malé flašku s mlíkem, já se vrátím až ve dvě ráno, neuklízím, co bych pak z toho života měla, obědy beru ze školní jídelny, a ty se, huso, chyť za nos, že pořád jenom lítáš po baráku a nemáš ani vlasy udělaný už rok." Žádná z těch věcí samostatně mi nevadí, ale když se to dá dohromady jako životní styl a řízne se to troškou arogance... Naštěstí takových lidí moc není. Teď tu vzorovou jsem poskládala ze čtyř různých. Ale věřím, že se někde nějaká taková pohybuje a že ji potkám. A pak jako ta husa sklapnu podpatky a půjdu si domů drhnout dřez tekutým pískem zatímco mi kyne těsto na koláčky
Olu, to je běžný omyl. Ono se to bohužel zabordelí i "samo." Třeba než si vzpomenu na ty kliky a vypínače, trvá mi to klidně i měsíc.

[olu]

Olu, to je běžný omyl. Ono se to bohužel zabordelí i "samo." Třeba než si vzpomenu na ty kliky a vypínače, trvá mi to klidně i měsíc.

Já mám spíš na mysli takové věci, že vydrhnu sporák, odjedu na víkend a v neděli večer je sporát "zablitej" (vytvořila jsem na to výstižný terminus technicus) polívkou, gulášem, kafém... Přitom když se to utře hned po nehodě, je to hračka, no ale nechat to zaschnout a nezabývat se tím je samozřejmě jednodušší (aneb starého kocoura novým kouskům nenaučíš). Pro klid ve sdílené domácnosti polknu jedovatou slinu a beru do ruky hadru:-)
Já mám pocit, že ten trend "mám doma bordel" je dán českou povahou, kdy na otázku "Jak se máš?" je záhodnou odpovědět "Stojí to za houby." Jakákoliv jiná odpověď značí, že se okolí kouká skrze prsty. Mám se blbě, nic nestíhám, na zkoušku jsem se nenaučila, doma neuklízím (nemám čas!!), nic se mi nedaří a volně do ztracena. Jo, takové období má občas asi každý, ale permanentně se tím chlubit - to není na politování, ale spíš na neschopnost sestavit si časový harmonogram. Já třeba, když vím, že mám udělat za den víc věcí, napíšu to na papírek a postupně odškrtávám, páč jsem skleróza. Přesně jako v tom vtipu: "Když seš tak blbej, že si nic nedokážeš zapamatovat, piš si to do deníčku. Já to tak také dělám." :-))

[Efka .ka]

U nás je kromě dřezi nejvíc umaštěná dvířka od lednice. Když třeba vařím, a vzpomenu si, že nemám po ruce mlíko - šup ho umatlanou rukou otevřít lednici a vyndat mlíko. Že potřebuje omáčka zjemnit kouskem másla? Otevřít lednici a vyndat kostku není problém. Když pak umývám nádobí (u sebe v bytě nemám myčku) rovnou vydrhnu sporák dřez i linku, na lednici zapomínám. Proto ji umývám pernamentně pořád.  Osvědčili se mi klasický Jar, pak nějaké prostředky z drogerky, co slibují lesk jak blesk 

A chlubení nepořádkem? Protože mám dva plus jedna, mám obývák spojený s kuchyňským koutem. Když má přijít návštěva, musím uklidit nejen obývák, ale i kuchyň. to bych se asi hanbou propadla.
Možná, že to lidi říkají, protože ve skutečnosti chtějí slyšet "ale co blázníš, máš to tu jako v klícce. to u mě je bordel jako v rusku"  Prostě potřebují polechtat ego 

[vlaďka]

To jsou různé věci. Takové to provozní "mám tu bordel, promiň" "ne, já mám větší, nic si z toho nedělej" patří ke společenským konvencím. U vánočního cukroví je to asi nejmarkantnější. Tam je hodně poznat, že jsou lidi, co se vyloženě chlubí, že nepečou, vždyť je to ztráta času. A taky lidi, co říkají omluvně "mám šikovnou cukrářku, ta to napeče hezčí a neztratí s tím tolik času." Rozdíl není v tom nepořádku, ale v tom, jestli si ho chci nějak omluvit nebo jestli stavím na odiv, že jsem moderní intelektuálka bordelářka, které nevadí válet týden ponožky vedle hrníčku od kafe.