Babičky nebrat!

[Makinka]

Tak mi zase jednou vzkypěla žluč a jdu si ji sem vylít. Už mi vážně vadí ty do nebes vynášené babičky. Všichni je vytahují především kolem Vánoc a pochvalují si, jak právě ta jejich bábinka věděla nejlíp. A Hera z pultů mizí rychleji než odhodlání k dietě při konfrontaci čokoládovým dortem.  Jak to máte vy? Jsou opravdu všechny babičky svaté? Já obě svoje babičky miluju, ale za jejich neomylnost bych ruku do ohně nedala.
http://forum.idnes.cz/ona/showthread.php?p=7204#post7204

[Johanka]

Makinko, já myslím, že babičkovské recepty mají především emocionální a zcela individuální hodnotu - myslím, že už se tady někde psalo o nejnedostižnější  kuchyni od maminky. Tak to asi bude podobně.
Konkrétně jedna moje babička byla opravdu skvělá kuchařka, byla ze statku a měla vychozenou prvorepublikovou brněnskou Vesnu. Její motto byla jednoduchost, kvalita a dobrý vkus při sestavování jídel. K "socialistickým receptům", jak to nazývala, chovala po celý svůj dlouhý život mrazivé pohrdání.
Druhá babička kombinovala východoslovenské kořeny s jihomoravskou inspirací a asi vůbec nebyla špatná, byla vyhlášená cukrářka, co pekla celému okolí na svatby a jiné oslavy. Akorát se podle jejích receptů nedá péct, zkoušely to mnohé z rodiny a všecky svorně svědčí, že ty recepty, jak jsou psané rukou vzorně a kaligraficky v tmavých sešitech, prostě nefungují. Možná jiné míry, možná jiné suroviny. Pak se ale ptám, proč recepty od Sandtnerové a Kejřové fungují dodnes dobře...

[ovecka]

Nevím už, jestli to někde povídal pan Nepil nebo pan Horníček, ale podstata sdělení byla asi tato: Pokud nás chce výrobce potravin nalákat na něco jako eňoňuňo, musí se v názvu objevit slovo domácí a  babiččin. Dalším stupněm je pak moravský. Úplně nejúžastější bašta by tedy bylo babiččino moravské domácí.
Mně to taky leze na nervy a demonstrativně nekupuju nic, na čem se skví očepcovaná seniorka s vytrčeným ukazovákem. Moje babička byla super, ale když mě chtěla uctít, vysypala z pytlíku kupované sušenky, protože takové neuměla, a doma pečené buchty považovala za něco podřadného.

[Johanka]

Očepcovanou seniorku asociuji se Starým Bělidlem.
Na potravinářských výrobcích je výskyt šťastných to žen odněkud z archetypálního onoho času cosi kýčovitě umělého a zdravý rozum urážejícího.
V reklamě se nic neděje náhodně, tak přemýšlím, co má tenhle mýtický obrázek dělat s generací našich dnešních běžných babiček, narozených nejspíš ve 40. a 50. letech, většinou sršatých, nakrátko ostříhaných a naprosto nemateřských údernic nakupujících Vitanu, která vaří za ně.
Moje babičky, jsme se sestrou pozdní dítka pozdních dítek - aspoň tehdy se to tak bralo - byly narozené začátkem minulého století. Nenosily nikdy žádné pitomé čepce, ale slušivá prvorepubliková mikáda.

[ovecka]

Asi to má oslovit spíše dnešní skoroseniorky uštvané v pracovním procesu, aby neměly výčitky svědomí a sypaly nadále polévky Vitana do kastrůlků a usedaly s nimi s rodinou k nekonečným televizním serálům.
Moje maminka mě odsuzuje, že peču chleba a snažím se dělat pro rodinu jídlo z dobrých surovin a domácí. Nemám co na práci a marním čas v kuchyni. A nekupuju ve slevách, takže jsem mizerná hospodyně. Oni mají s dědou nejradši francouzskou polévku z pytlíku a dávají si do ní domácí vajíčko. Možná by se jí mělo říkat babiččina domácí moravská polévka 

[Daniela]

Já bych se babiček zastala a tím samozřejmě i sebe  Recepty a rady mojí babičky i mojí mámy fungují dodnes, a snad budou fungovat i moje recepty (něco už nevěsta vyzkoušela a povedlo se, jak potvrdil syn ). A snad i Peťko jednou projeví spokojenost jinak, než  jenom vyjedeným talířem (jídlo považuje za něco, co ho jenom zdržuje od blbnutí) a pasuje babičku na mistra kuchyně 
Ovšem k babičkám v názvech a obrázcích mám hodně silnou alergii, nechápu, jak si to někdo může koupit, mně to bezpečně odradí, i kdybych nečetla složení.

[ovecka]

Jojo, tak jako Johanka vzpomínala na svoje babičky, já měla manželovu tetinku, co mě naučila chlupaté a bramborové knedlíky a manželovu  naprosto úžasnou babičku, která v osmdesáti brázdila jihočeské rybníky v ploutvích a vařila jako šéfkuchař. Navíc to byla manželka řezníka a s masem to uměla, takže si ráda vzpomínám, jak mě učila chystat maso na sekanou a další finty. Ale podmiňovat původnost a chutnost výrobků přízviskem babiččiny je prvoplánové a nevkusné a na tom se asi všechny shodneme. Komerční výrobky s očepcovanou bábou a přízviskem babiččino domácí nebrat. Jak Daniela správně napsala, některé jsme už babičky či v jejich věku a pohled na kreaturu v čepci, se kterou by mě měly vnoučata srovnávat, mě uráží.

[Efka .ka]

Je fakt, že v obchodech je to samá babiččina mouka a babiččina sekaná, ale jak už tu padlo, má to evokovat šťastná dětská léta. Je to velmi rafinovaný emoční tlak a většinou se setkává s úspěchem.

Naší bábí mám ráda, velá rodina k ní jezdí na pravidelné sobotní obědy, a ty jsou OPRAVDU poctivé . A to nevaří z "babiččiny mouky", ale té klasické 

Všechno to je jen o tom, vyloudit z lidí ještě víc peněz 

[Makinka]

Přijde mi, že tenhle princip z nás dělá blbce. Obaly výrobků se hemží slovy "tradiční", "domácí", "poctivý" a i design se nese v tomhle duchu. Všichni chceme všechno domácí, jenže to že je něco domácí ještě neznamená, že to je dobře udělané. Řemeslo přece jen chce fortel. Všichni jsme tím komunismem postižení, ale proč si z toho nevzít to nejlepší? Já jsem pro převzít osvědčené recepty po babičkách a kupovat "tradiční" "domácí" oselkované. Ale jen pokud je ten recept dobrý (jako ne že to dobře chutná, ale že v něm nic nechybí ani nepřebývá) a pokud ten výrobek je kvalitní nehledě na marketing. Nerada bych tím svým výlevem někoho zmátla. Recept "po naší bábince" ocením, jenže to se v tom vaření musím taky trochu vyznat. Člověk by asi neměl nic programově odmítat ani adorovat. V těch dvou extrémech se totiž docela ztratí samostatné myšlení, ostražitost a vlastní aktivita.

[kltko]

hehe, na Slovensku (a možno aj v ČR?) jeden dodávateľ predáva vajíčka pod označením "Babičkine vajcia" Len ma napadlo, že napísať na obal "Deduškove vajcia" by malo asi niekoľko mnoho viaczmyslov a spôsobilo výrazný nárast veselosti populácie

[Makinka]

hehe, na Slovensku (a možno aj v ČR?) jeden dodávateľ predáva vajíčka pod označením "Babičkine vajcia" Len ma napadlo, že napísať na obal "Deduškove vajcia" by malo asi niekoľko mnoho viaczmyslov a spôsobilo výrazný nárast veselosti populácie

Ale celej obchod by se na mě koukal jako na zvrhlíka, kdybych si je dala do košíku 

[ovecka]

Ano, tato vejce jsem viděla v Globusu a napadla mě tatáž nezbedná myšlenka. Myslíte, že by je prodávali v krabičce po dvou? 

[Andule]

 
jinak moje babička je výborná kuchařka, ale taky podléhá... doufám, že už jí pustilo nadšené vaření podle Babicy. proboha, vždyť ten chlap by se měl učit vařit od ní a ne aby ona hltala jeho recepty a pak je hrdě podávala na stůl. jednou jsem u ní jedla guláš a byl fakt supr, tak se jí ptám, co tam všechno dala a ona že trochu hovězího, vepřového, uzeného pro chuť já nevím co ještě a nakonec z ní vypadne že tam nasypala nějakou kupovanou směs na guláš... a její svíčková už taky není co bývala. teď tam totiž na něčí radu přidává takovou tu kupovanou směs nakládané zeleniny - moravanka nebo tak nějak. a není to prostě ono.

[Daniela S.]

Babička, kterou jsem bezmezně milovala, mě náležitě rozmazlovala, takže u ní jsem si dopřávala rohlíků (!!! chápete, ne chleba, ROHLÍK!), čokolády i mimo Vánoce a bramborových čipsů. Nic dalšího jsem ke štěstí nepotřebovala. Ona sama si vařila pečlivě, byvši cukrovkářka, ale na žádné nedělní husy si nepamatuju. Zato tabulka čokolády pořádaná vcelku na lavičce na hřbitově, ó jé.
Druhá babička, ročník 28, by měla spadat do kategorie domácí a moravská, ale na ní se podepsala léta úderničení, takže je dodnes nadšená z každého polotovaru.
Maminka to začala pomalu odbourávat (i v devadesátých letech se u nás margarín objevil jen zřídka) a obávám se, že ze tří generací se nejvíc v jídlu babrám já, ač pracuju dvanáct hodin denně, bydlím na samotě u lesa a mám plat, že bych si mohla restauraci dovolit denně. Nevím přesně, kde se to ve mně vzalo, nikdo mě k tomu nevedl.

[Kecka]

U nás se vyskytuje maminka-babička, tzn moje mamka a ta zraje léty. Zvlášť teď, co je doma. Tomova mamka skvěle vařila vždy, ale ona opravdu VAŘÍ. Tedy ne že, jako moje mamka (i já) u toho umeje okna, vytře, vykydá zvířeně a vyžehlí. To bych se chtěla naučit. Babičky nemám, ale jedna z nich. když už byla nemohoucí, mě naučila moc - Liduš,dala bych si štrůdl. Uděláme listový těsto. Dneska upečeš vdolky.... Tele Liduš koukalo, ale upeklo, uvařilo... Myslím, že tyhle babičky by se asi typově nehodily na obaly, jejich kuchyně by zůstala věrná klasickým, ověřeným surovinám, ale byla by to ta "od babičky". Tomova babička už moc nevaří, ale její čokobábovka má taky něco do sebe .