Týden 31.10.-6.11.

[vlaďka]

S tím dortem to dostává čím dál tím přitažlivější obrysy. Zatím v ledničce tuhne želatinový jogurtový s granátovými jablky nahoře. Na tradiční dort to nevypadá, dárek jsem ztratila, prostě mám letos nějak nevychytané časy narozeninových příprav (kdybych ten dárek nekoupila o dva měsíce dřív, neměla bych čas ho ztratit).
No a dneska máme nastavovanou kaši s uzeným. A opět mi dochází všechno a opět přemýšlím, jestli se mi chce nakupovat v neděli. Maso by ještě bylo, ale tím tak asi končíme. Ovoce všeho všudy čtyři hrušky, zelenina v mrazáku je na vaření, ale jen tak čerstvá nikde... No ještě uvidíme.

[KatyX]

U nás zítra k obědu bude rolka z hovězího pupku (slanina, pepř, sůl), tentokrát pečená na cibuli, mrkvi a celeru, k tomu udělám bramborovou kaši. A ještě bude vývar se šunkovým piškotovým svítkem.

Dort už je smontovaný, no mám tu čokoládovou polevu na něm přes veškerou snahu hrbatou a místy našedivělou, tak to zítra zamaskuju ozdobením šlehačkou . Vzdávám to, já prostě vizuálně hezké dorty neumím , ale moc dobré zatím byly vždycky a to je důležitější. Schwarzwald posledně dokonce i dobře vypadal, ovšem jen dokuď jsme ho nerozkrojili, ehm, poněkud nedržel pohromadě, jedli jsme ho lžící. Asi bych potřebovala u dortů někoho do dvojice, já upeču korpus, udělám krém a pak musí přijít někdo, kdo to dá dohromady a ozdobí .

[Daniela]

S dorty se nějak roztrhl pytel, v úterý jsem pekla narozeninový a včera na křtiny. Ten měl být hnědo růžový, ale naposledy jsem barvila makronky a do marcipánu jde barvy podstatně méně. Ale červená s hnědou vypadá taky pěkně  
Oslavenci že přeji všechno nejlepší

[Makinka]

Dneska jsem měla tak dobrou náladu, že jsem si udělal pořádek ve spíži, navařila do do zásoby vývar a dýňové pyré a upekla sladkosti. Jen pro radost, po louhé době mě to v kuchyni fakt bacilo. Ale teď už je tam zase svinčík a uklízet kuchyni třikrát denně, to netěší asi nikoho, ne?

[Efka .ka]

Včera jsem připínala televizi, a postřehla u Kluků v akci těstoviny s dýňovou omáčkou. Vypadalo to taaaak lákavě, že jsem to dnes uklohlinla. A můžu jenom doporučit - skvělá, jemná omáčka. Jenom trochu nevýrazná, příště jí říznu chilli 

Btw: od bábí jsem si včera přivezla kromě pěti kilo navíc (šišky s mákem a máslem a tvarohem a povidlama a cukrem a já nevím s čím ještě  ) také kapustičky. Mátě nějaké nápady co s nima?

[Abies Alba]

Včera k obědu krůtí kostky na kmíně s rýží, k večeři doma pečený chleba (holky, už jsou moc hezké a dobré - přidávám na 1,6 kg těsta 3 gramy sušených kvasnic a kynou i pečou se pěkně. Druhý bochník jsem darovala přátelům, protože ten první byl děsivý a dal se použít jako zbraň. Oni ale v duchu hesla "Darovanému chlebu na tvrdou kůrku nehleď" ho stejně chválili. Nicméně nové chleby mě uspokojují podstatně více.
Dnes k obědu svíčková na smetaně a k večeři šťouchané brambory, jelikož se nikomu nechtělo nakupovat pečivo. A v tomtéž nenakupovacím ovzduší jsme zadělali na danielo-cuketkovy bagetky na zítřejší večeři. Jen si je budou muset doma upéct sami, budu v čajovně (pracovat).

[vlaďka]

Tvrdou kůrku pořád chci a vždycky mi chleba vychladne a kůrka změkne. Ale je pravda, že se to stává až co mám vpichový teploměr. Chleba peču deset minut na 250, pak stáhnu na 230 a začnu odvětrávat vlhkost. Dopékám 25-30 minut než naměřím teplotu uprostřed kolem 95. A kdybych tam ten chleba nechala ještě dalších 20 minut, věřím, že by měl kůrku. A taky je fakt, že čtyřicetiminutový chléb si netroufnu krájet za tepla, protože se bojím, že by se úplně rozjel. Na jednu stranu je to děsná věda, a druhou stranu chlebové nepodarky jsou téměř vždy jedlé (a bohužel ve většině případů pořád i lepší než kupované).

Efko, kapustičky jsem dneska zadala Merlinovi k oloupání,  rozčtvrcení a osmahnutí na slanině. Lehce podlít vínem, zakápnout worcesterem nebo sojovkou, osolit, případně i opepřit, hotovo. Tak aby zůstaly ještě křupavé. Upečené s masovými kuličkami má Flo v kuchařce, osmahnuté na másle se dají buď přidat do šťouchaných brambor, nebo posypat hrubě sekanými ořechy. Pak se samozřejmě dají přidat do zeleninové polévky, osmahnuté s kouskem chilli promíchat s těstovinami. To by bylo, aby nebylo V každém případě rozkrájet, ať nejsou venku kaše a uvnitř syrové jako z mražených směsí (kapustička v polévce za trest).

[Daniela]

K odměřování času jsem se ještě nedostala. Prostě to peču naplno dokud nevyroste a pak přepnu na 190°C na horkovzduch. Někdy kůrka je někdy ne, nepátrala jsem po souvislostech. Zítra jeden upeču, tak se pokusím. On totiž drahý kůrku spíš nechce, tak se o ni moc nesnažím.

[Abies Alba]

Mně se daří chleby od té doby, co je peču 30 minut na 250 a pak 15 minut na 225. A díky za všechny rady, protože jinak bych s tím sekla.

[Daniela]

Ona každá trouba je trochu jiná, někdy ne trochu, ale hodně. Za posledních 5 let jsem vyzkoušela 6 (plynovou nepočítám) a v každé jsem musela použít jiné rogramy, jiné časy, jiné stupně... Největší šok jsem zažila, když jsem poprvé pekla ve své nové větrníky  Ale domluvily jsme se a teď zas mám problém, když přijedu k dětem a peču ve své bývalé.

K obědu dnes vývar z pečených kostí a opečené zeleniny s játrovými haluškami. A kupodivu salát, sezona-nesezona, nějak si všichni kolem oblíbili cesar a šopský, tak je střídám a čekám, kdy je to omrzí. Zatím to ale nevypadá, v kombinaci polévka+salát s toustíky+něco sladké to považují za kompletní oběd.

[vlaďka]

Větrníky, vidíš. Ty se mi ne a nedařily dokud jsem nevzala Ruhlmana za slovo a nezvážila si vajíčka. Poměrově mi to těsto konečně vychází dobře. Voda:máslo:mouka:vajíčka 2:1:1:2. Taky byly v neděli.

[Makinka]

Větrníky, vidíš. Ty se mi ne a nedařily dokud jsem nevzala Ruhlmana za slovo a nezvážila si vajíčka. Poměrově mi to těsto konečně vychází dobře. Voda:máslo:mouka:vajíčka 2:1:1:2. Taky byly v neděli.

To je zajímavý, že mi podle danielina receptu vycházely vždycky skvěle i bez vážení vajec. Možná máme každá jiný přístup k "vycházení". Jsem asi na svoje pečivo málo náročná

[Daniela]

Recept s přesným počtem vajec je nepřesný, velikosti vajec jsou různé. Stejně tak nepřesné je, když se budeme držet jenom poměrů. Každá mouka je totiž bohužel jiná, má jiný obsah lepku, jinak váže tekutiny... Rozhodující je výsledná konzistence, jenomže to se těžko popisuje někomu, kdo to neviděl. Správně by v receptu mělo být 3-4 vajec, to čtvrté se přidává rozšlehané po lžičkách, dokud není těsto také, jak má být. Ale nevím, kolik lidí by se do toho takhle pustilo.
Stejně tápu u receptů na kynuté těsta, Reinhart to řeší proměnným množstvím vody, Rose se drží striktně procentuálních poměrů a přesných vah. Kdo si někdy zkusil mouku z Německa, Itálie, VB... zjistí, že se stejným postupem a množstvím dospěje k zcela jiným výsledkům. Kdo z cukrářů a pekařů má možnost nákupu mouky v zahraničí, ten ji využívá, česká je nechvalně známá špatnou kvalitou a nízkým obsahem lepku. Situaci si můžeme trochu vylepšit nákupem mouky přímo ze mlýna, ne každý má ale možnost si doma skladovat pár pytlů