Následující popis se týká fotky
http://bistro.florentyna.cz/wp-content/uploads/images/Lucianka/090609_01.JPGVidím tam několik věcí, které se nepodařilo uhlídat (přidám i navrhované řešení do závorky):
-pravý horní roh, kde "došlo" pozadí (u fotek statických předmětů vždycky objet okem okraje hledáčku, zda tam něco nepřebývá nebo nechybí, bohužel toto občas komplikují levnější fotoaparáty, které nezobrazí v hledáčku celý výřez, který potom bude na fotce, ale jen jeho část - u kompaktů s průhledovým hledáčkem to třeba bylo u některých modelů jen 80 % obrázku, u levných zrcadlovek to bývá typicky třeba 92 nebo 94 %)
-dotyky s okrajem - ucho půllitru, horní okraj citrónu (jednoznačně nechat aspoň kousek místa okolo, dotyk i skorodotyk s okrajem fotky působí rušivě)
- chybějící kousek předmětu - brčko (takhle malý předmět se musí na fotku vejít celý. A chybět kousíček nesmí u žádného předmětu - pokud fotím něco velkého, co se na fotku nevejde celé, je lepší tam dát jen nějakou charakteristickou část, než skoro celý předmět. Pokud se mi tam totiž nevejde něco o kousek, divák bude mít pocit, že ho šidím a že jsem to tam při troše dobré vůle vecpat mohl, když mu tam dám jenom třeba třetinu, bude divákovi jasné, že celé se to tam vejít nemohlo a bude rád, že jsem tam vmáčkl alespoň tu třetinu.
-zanikající velký list v popředí - když mám důležitý předmět v popředí, který má stejnou barvu jako pozadí, musím ho oddělit, nejspíše hloubkou ostrosti - tj. skoro úplně to pozadí rozmazat. Tady je problém s 99,9% kompaktů včetně tzv. digitálních """zrcadlovek""" EVF - ty troje uvozovky jsou tam schválně, vyjadřují můj odpor k tomuto zavádějícímu marketingovému označení. Pokud mi to můj fotoaparát prostě kvůli miniaturnímu snímači neumožňuje, musím najít pozadí s jinou barvou/texturou - zejména účinné v ČB fotografii/... (Ale nějakým způsobem oddělit je to potřeba).
- perspektiva - zvětšení a tedy zvýraznění ucha půllitru, které není tím nejdůležitějším (focení zblízka perspektivu zdůrazňuje, větší odstup potlačuje) Asi by mi to nevadilo, kdyby ucho bylo jinak potlačeno - třeba nasvícením, nebo už zmiňovanou hloubkou ostrosti)
-směřování hlavního předmětu pryč z fotky - u zvířat a lidí platí pravidlo, že se více místa nechává ve směru pohledu, u pohybujících se objektů ve směru pohybu - když fotím, clověka, který jde doleva a ohlíží se přes rameno doprava, musím si holt vybrat, co považuji zrovna za důležitější. U sklenice bych v souladu s tímto pravidlem nechal víc místa ve směru, kam je otevřená, než pode dnem.
-náklon - působí to na mě, jako by to celé padalo doprava, jako by byl při focení nakloněný fotoaparát. Možná byl foťák rovně a nakloněná byla sklenice, ale to nic nemění na tom, že jako na diváka to na mě takhle působí.
To by bylo vše, doufám, že to není zdrcující popis, nemá být, je to myšleno jako pomoc, protože žádný učený z nebe nespadl a sám podobné chyby stále ještě i po letech praxe dělám a to si focením občas vydělávám.
